První den, první rande, první dojmy M+M

14. března 2010 v 4:21 | www.gay-boys.blog.cz |  ♥DENÍČEK ŠŤASTNÉHO PÁREČKU♥
martinek a mirešek

Láska, která začla psaním na iBoys.cz, srandou, rejpáním a zjištěním, že si vlastně hodně rozumíme. Zatím co Mireček obavy z vejšky Martínka, ale pak zjistil, že nejde o to, jak kdo vypadá, kolik měří nebo váží, ale o to, jakej je a jak si spolu rozumíme. Ze začátku to vypadalo, že nejspíš asi ani nic moc z toho nebude, protože Mireček se stále bál té vejšky, ale po nějaké době si psaní se na to už nemyslelo tolik a oboum začalo bejt spolu moc hezky. Podotýkám, že stále jenom po netu, protože Mireček, jako drtivá většina jiných kluků, se nejdříve chce poznat s klukem psaním a voláním a teprve pak na živo.
Po zhruba čtrnácti dnech ovšem Mireček zjistil, že vlastně toho kluká vážně chce poznat a že je mu po něm i smutno, když si spolu nepíšou nebo nevolají, se už chtěl sejít i Mireček. Martínek se rozzářil... Měli se sejít v šest hodin večer, jenomže Mirečkovi bylo špatně, tak se dohodli, že se sejdou v 5 hodin ráno a taky se tak stalo. Už jen v tom Mireček poznal, že je to stejný blázen jako on.
Martínek dojel za Mirečkem až skoro k němu do baráku, měli sraz na schodech vedle Mirečkového domu. Martínek tam byl a čekal, než přijde a po chvilce se dočkal.
Mireček vykoukl ze dveří, zůstal stát, prozvonil Martínka, aby zjistil, zda to je skutečně on, byl a tak šel k Martínkovi. Šel se skloněnou hlavičkou, protože vážně nemá rád, když jde a někdo na něj čeká a kouká na něj a prohlíží si ho, ať je to kdokoliv a z jakéhokoliv důvodu. Pak přišel k Martínkovi, řekl: "Ahojky", usmál se a bylo mu trapně a potom, jak se Martínek tvářil, čekal, že řekne: "Pa", ale řekl: "Ahojky, obejmi mě" a dal Mirečkovi pusu a Mirečkovy očička vypadaly hodně šťastně. Martínkovo srdce bušilo velice spokojeným tepem...
Pak se Martínek Mirečka zeptal, co by chtěl dělat a Mireček řekl, že by si mohli jít sednout na lavičku do parku, který je hned naproti Mirečkového baráku. Martínek nevěděl, proč by neměl souhlasit (souhlasil) a vyrazili do parku. V parku se zastavili u jedné z laviček a sice i přes to, že byla zima, si Mireček sedl a řekl Martínkovi, aby si sedl na něj. Martínek si velmi rád sedl na Mirečka a oba si zapálili cigaretu. Začali si povídat, pokoukávat po sobě a dali si první pusy.
Martínek se ve škole trochu nudil a myslel na Mirečka (ty dny předtím), tak Mirečkovi napsal dopis. Ten vzal Martínek sebou a když seděli a kouřili oba dva na lavičce, tak Martínek ten dopis vyndal a společně si ho tam přečetli a podle Mirečka (pro kterého byl dopis psán) byl fakt moc krásně napsaný. Mireček vypadal asi hodně šťastně a taky byl. V hlavě si říkal, jak je Martínek úžasnej a že ho už nepustí. Pak jsme šli na dětské hřiště a pouštěli si písničky a klepali se zimou a zahřívali se.
Martínek se cítil čím dál víc šťastnější... Najednou vyběhl pes a Mireček se lekl a schoval se za Martínka. Sice je Mireček větší, než Martínek, ale tak nějak se prostě bál a za Martínkem se cítil víc v bezpečí. Teprve až ten pes odběhl pryč si Mireček začal si uvědomovat, že to byl poněkud trapas. Martínkovi to ale vůbec nevadilo, svym způsobem docela dost potěšilo, protože ten pocit Martínek jaksi neznal. Pak se šli projít po parku a prošli se. Vedle jednoho parku, co je hned u Mirečkového baráku, je kousek ještě jeden park. oba se dohodli a rozhodli, že půjdou prozkoumat i ten druhý park. Tak tam vyrazili. Parkem se prošli a došli až na na louku nad tím druhým parkem. Tam se rozhlédli a podívali se na ten moc pěkný výhled, co jim krajina Prahy nabízela. Byl to nádherý výhled, a to protože tam oba měli toho druhého, Mireček tam měl Martínka, Martínek Mirečka a bylo jim hezky. K tomu romantický pohled na Prahu, prostě romantika na druhou... Na jedné straně té louky je taková "propadlina", pár stromů a jinak všude samé keře a tam je mezi takové místo, kde se dá koukat na Prahu anebo si v letních dnech například nerušeně lehnout. Asi jste všichni pochopili, když o tom píši, že ani Martínek s Mirečkem toto místo nevynechali. Leželi na sobě, pusinkovali se, poslouchali písničky a mazlili se. Bylo to skutečně nádherné.
Pak šli do třetího parku, Martínek si tam sedl na zíďku (mimochodem to místo je teď jejich oblíbené, neni den, kdyby tam nebyli) a líbali se tam a mazlili a povídali si, až bylo 11 hodin dopoledne a byli už zmrzlí a jeli domů. Nechtělo se jim od sebe a ihned, jak jsme dojeli domů, jsme si opět zavolali na skypu a volali si až do noci.
Tak přesně takhle vypadal první den, první rande, první dojmy "na živo" Mirečka a Martínka.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lilirose Lilirose | 29. března 2010 v 21:40 | Reagovat

krááááása :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama